Návod pro pokládání betonové zámkové dlažby

Recenze vydána: 3. září 2013

Pokládání zámkové dlažby

Betonová zámková dlažba je oblíbený způsob pokládky různých ploch. Zdobí okolí rodinných domů, ale i velká náměstí. V dnešní nabídce najdete rozmanitá provedení, od klasických pravidelných tvarů až po netradiční dekorativní prvky. Surovina pro výrobu

Terén, na kterém ji budeme pokládat, musí být dobře srovnaný, hlína by přitom měla být dostatečně uleželá. A pokud ne, zpevníme ji válcem. Pokládka zatravňovací dlažby se vlastně od běžné dlažby zámkové nijak neliší. 8 rad pro pokládku zámkové dlažby:

Za prvé:

1.) Nejprve musíme důkladně připravit podloží. Na ideálně připraveném podloží závisí samotná životnost zámkové dlažby, stejně jako účelnost a dokonalý vzhled. Začínáme výkopem, poté podložní vrstvu zhutníme a srovnáme dno výkopu (nejčastěji válcem, ideálně strojně). Až pokud válec nemůžeme použít, volíme jiné řešení, nejčastěji vibrační desku. Manuální zhutnění by bylo příliš pracné a navíc i neúčinné. Hloubka dna výkopu je závislá na účelu pokládané plochy a tedy tloušťce dlažby, kterou budeme pokládat (rozdíl mezi pochozími a pojízdnými plochami) a podkladních vrstev pod dlažbou. Je také nezbytné, aby zhutněné dno výkopu věrně kopírovalo sklon, jaký požadujeme.

Za druhé:

2.) Následuje uložení podkladních vrstev. Pod dlažbu pro pojízdné plochy (příjezdy k domům, parkovací plochy, respektive silniční komunikace) nejčastěji ukládáme vrstvu kamenné drti a opět ji důsledně zhutníme, tentokrát vibrační deskou. Jestliže je očekávané zatížení nejen osobními automobily, ale i těžkou technikou, bude tato vrstva ještě silnější. Kamennou drť ale ukládáme i pod plochy pochozí, kde si však vystačíme i s drtí jemnou.

Za třetí:

3.) Následně osazujeme okraje pokládaných ploch. Obrubníky nejlépe usadíme do betonu. Rozlišujeme obrubníky chodníkové a záhonové, které použijeme na pochozích plochách svých pozemků.

Za čtvrté:

4.) Až po položení obrubníků vysypeme plochu jemnou drtí. Opět bude následovat zhutnění. Podkladní vrstvy pod budoucí dlažbou tedy zhutňujeme celkem třikrát, každou zvlášť. Jak jsme již zmínili ve druhém kroku, u pochozích ploch nebo třeba cyklostezek si vystačíme pouze s jednou podkladní vrstvou z jemné drti a zde tedy zhutňujeme pouze dvakrát. Nejprve podklad po vyhloubení výkopu, potom osazujeme obrubníky a nakonec plochu vysypeme jemnou drtí a zhutníme podruhé.

Za páté:

5.) Nakonec připravené podloží vysypeme velmi jemnou drtí – vlastně pískem. Vrstva z velmi jemné drti bude již přímo podkladem pod zámkovou dlažbou. Zámkovou dlažbu v zásadě neukládáme do betonu. Za prvé bychom tak ztratili její ohromnou výhodu – snadné rozebrání v případě dodatečné potřeby výkopu a za druhé bychom přišli o vynikající nivelační schopnost zámkové dlažby. Navíc bychom ohrozili stěny přilehlých domů zvýšenou vlhkostí a v zimě by nám mohla dlažba následkem mrazu popraskat – beton se za mrazu roztahuje. Velmi jemnou vrstvu zarovnáme pomocí latí do naprosté roviny. Je též možné využít vodících latí, plochu vysypat a další latí nakonec srovnat. Stále musíme dbát na rovnoměrné rozložení materiálu, což platí pro všechny podkladní vrstvy.

Po takové finální úpravě podkladu musíme dbát na to, abychom nijak nepoškodili rovinnost plochy. Při pokládce na frekventovaných místech raději provádíme zarovnání finální vrstvy postupně, současně s pokládkou. Stejně tak je ale nebezpečím po zahradě pobíhající pes. Počítejme s tím, že tato finální vrstva nám po položení dlažby klesne zhruba o 1 cm. Z prvních pěti kroků pokládky zámkové dlažby je patrné, že časově nejnáročnější je příprava podkladu, samotná pokládka dlažby je již hračkou. Nesmíme ale zapomenout, že příprava podkladu je vlastně stejná pro všechny druhy dlažeb, s výjimkou pokládky například přírodního kamene do betonu.

Za šesté:

6.) Samotné položení dlažby do nezhutněné vrstvy jemné drti začínáme od nejnižšího místa pokládané plochy. Odsud zásadně postupujeme směrem k tomu nejvyššímu. Pokud potřebujeme půlky, rohy a podobně, zásadně používáme výrobky systémové řady, pouze v případě atypických rozměrů můžeme dlažbu lámat (pozor, pouze vhodným způsobem, zeptejte se odborníků).

Za sedmé:

7.) Máme-li již dlažbu položenou, následuje zásyp. Spáry mezi jednotlivými díly zámkové dlažby zasypáváme jemným křemičitým pískem. Použijeme k tomu obyčejné koště, kterým plochu nakonec důkladně zameteme. Spáry zasypáváme za sucha, mokrý písek do spár nedostaneme. Stejně tak musí být při zasypávání suché i jednotlivé díly zámkové dlažby. Bezprostředně po dešti tedy tuto práci neprovádíme.

Za osmé:

8.) Posledním krokem je zhutnění celé položené plochy vibrační deskou. V předchozích bodech jsme se tedy vlastně dopustili dezinformace. Nejenže dvakrát či třikrát zhutňujeme podkladní vrstvy, ale nakonec zhutníme i výsledek naší práce. V tomto případě ale musíme na vibrační desku nasadit ochranný návlek, abychom dlažbu nepoškodili. A po zhutnění musíme ještě jednou zasypat spáry křemičitým pískem a plochu poté definitivně zamést.